××××Nikdy nejsme tak dospělí abychom nemohli mít dětské sny..××××

V jakém to jsem vlastně Světě?? ... 1.kapitola

24. srpna 2007 v 21:48 | -myself- |  ╠ ČaRoDěJkA KaTe
Jmenuji se Kate, ale každý mi říká zdrobněle, protože prej vypadám roztomile. Pche! Ale to se změní, usměji se v duchu. Už za pár chvil. Už za chvíli nebudu ta hodná holčička, co každého poslouchá a dělá vše, tak jak má. Už za pár chvil ze mne bude drsná čarodějka Kate!
Naposledy zkontroluju, zda někdo není v domě a potom teprve z podpostele vytáhnu velkou knihu s názvem psaným zlatým velkým písmem: Čarodějka.
Mám ji celou přečtenou.V rychlosti nalistuji stranu 285 podle pokynů a když jsem si stoprocentně jistá, že jsem na to připravená, začnu nahlas předčítat.
Když dočtu, projede mnou velká vlna síly. Usměji se a knihu zase bezpečně schovám.
"Zítra se uvidí, kdo je tady lepší." pronesu tajemně a zalehnu do postele. V oblečení. Proč ne. Vždyť jsem přece čarodějka, ne?

"Katuško," budí mě mamka.
"Mami odpuď si to, ano?!?" pronesu chladně.
"Ty už jsi oblečená?" diví se upřímně. "A co to máš na sobě? Ty si koupila nové oblečení? Ježiš, v tomhle chceš jít do školy?"
Až teď si uvědomím, že jsem oblečená, ale ne do věcí, které jsem na sobě včera večer nechala. Nedovedu si to vysvětlit.
"Ano mami, byla jsem nakupovat. A jestli se ti to nelíbí tak máš smůlu. Ještě něco?" vyjedu po ní. Nevím kde se to ve mne vzalo.
Když odejde z mého pokoje, rychle se prohlédnuv zrcadle a nestačím zírat. Z té holky, co tu stála včera se stala fakt drsňačka. Místo obvyklých džínů mám černé kalhoty, místo růžového trička černé triko s dlouhými rukávy do zvonů a na tom černé tílko, na rukou směs náramků a na krku jeden velký přívěšek?, který rudě září.
"Tý jo," vydechnu šokovaně a zároveň s obdivným úsměvem. "To bude hustý, Kate," zkřížím ruce na prsou a v ten moment jsem v mém oblíbeném parku.
"Co to," nechápu a vyděšeně se rozhlížím. Jak jsem se tu objevila? Chvíli přemýšlím, když v tom mi to dojede. Zkřížila jsem ruce. Zkusím, jestli moje teorie je správná a vážně je, protože se zase objevím doma, v kuchyni, na kterou jsem myslela.
"Katuško, tady máš snídani," vyděsí mě mamka.
"Jo, díky," usměju se nepřítomně.
O vteřinu později stojí před zrcadlen v koupelně.
"Panečku," libuji si a aniž bych se učesala nebo udělala jakoukoli jinou ranní hygienu, přemístím se do pokoje, vezmu tašku s učením a už stojím dole v kuchyni a loučím se s maminkou jako hodná holčička.
"Ty nebudeš snídat?" diví se mamka.
"Nene. Maminko, dnes ne. A ani zítra. Nějak to nestíhám," vymluvím se. Mamka mi dá ještě s sebou svačinu a já vyjdu směr škola.
Vlastně…slovo vyjdu se mi už do slovníku nějak nehodí. Přemístím se na místo, kde vím, že mě nikdo nemůže vidět. Zbytek cesty ke škole dojdu. Nechci riskovat odhalení mé nové identity.
Před školou stojí moje úhlavní nepřítelkyně, Amanta Fridsová, nejnamyšlenější holka ze školy a samozřejmě. Zase balí Teodorika, který jí zatím nedává moc velkou šanci.
Jakmile mne spatří, vypískne a ty slepice kolem ní taktéž.
"Pane bože," slabikuje šokovaně, div se nechytá za pusu.
Provokativně pohodím vlasy a i Teodorik a spol se na mne podívají.
"Bože, jak někdo může něco takového nosit." chytá se Amanta za srdce.
"Nic na tom není, prostě si to jen ráno oblečeš." usměji se na ni vznešeně.
"BOŽE!" vypískne Amanta a hned mě začne pomlouvat.
Vítězně se usměju, protože tímto to nekončí, Amanto!
Projdu kolem Teodorika, který se po mě otočí a hledí za mnou celou dobu než zajdu do školní budovy.
Do zazvonění zbývá několik minut, jdu rovnou do třídy. Přívěšek, co mám na hrudi se ale najednou nějak rozzáří. Polekaně se rozhlédnu, vezmu ho do rukou, ale hned zase zhasne. Rozhlédnu se, ale nikde nikdo, až potom uvidím nějakého kluka, jak si mne z povzdálí prohlíží. Nevšímám si ho a přívěšek pečlivě schovám pod tričko.
Jakmile mi skončí dopolední vyučování, zajdu si na oběd a vracím se do školy, když tu se najednou ten kluk objeví vedle mne, chytne za ruku a za pusu a zatáhne do nějaké cizí zahrady. Snažím se zkřížit ruce nebo se mu prostě vytrhnout, když mě najednou pustí a představí se.
"Já jsem Bruno,"
"No a co, že seš ňákej Bruno." oprašuji ze sebe prach, jelikož mě protáhl nějakou pavučinou.
"Ty jsi byla Kate Lawková, ale teď jsi jen Kate," pokračuje Bruno tajemně.
"Cože? Co to plácáš za nesmysly?" snažím se pohnout, ale nějaká magická síla mne drží.
"Nesnaž se utéct," usměje se mírně. "Mou Branou nemůžeš projít. Je dostatečně silná, aby se přes ní nedostal čaroděj druhého Odboru. A ty jsi navíc začátečník, čarodějnická Mula."
"Cože? O čem to proboha mluvíš?" nechápu nic z jeho slov.
"Včera večer jsi se stala čarodějkou, je to tak?" a aniž by čekal na odpověď, pokrčuje. "Já jsem Bruno, Čaroděj třetího Odboru a mám za úkol tě hlídat a seznámit s naším Světem. Ve Světě tě čeká mnoho nástrah a nebezpečí, ale ty jsi se stala čarodějkou a musíš všemu čelit. Na škole je nás jen pár a všichni nosíme tyhle Amulety." zamíří prst na můj hrudník. "Ty značí, kdo jsme, a ve kterém jsme Odboru. Ty jsi začátečník, tedy v Odboru ještě nejsi, zatím jsi Mula." usměje sec nepřítomně.
"A kdo k nám ještě patří?" odvážím se zeptat.
"Nataša, Boby a ještě Sandra. To jsou ovšem jen čarodějové ze školy. Je nás mnohem víc a ty je znáš osobně i když o tom nevíš."
"Kdo například?"
"Například pošťák, co vám každý den nosí noviny," usměje se mile.
"Cože?" nevěřím a pomalu se začnu usmívat také.
"Ano," ujistí mne. "Už jsi zjistila, jak funguje přemisťování, ale to můžeš používat jen v případě, že tě nikdo nevidí."
"Dobře," odkývu mu každé slov, i když…neměla bych mu věřit. Pořádně ho ani neznám.
"Kate," řekne naposledy, než zmizí. "Ve Světě platí, že se nesmíš zamilovat do člověka, jinak ztrácíš Čarodějnictví a Odbory a všechno, co jsi měla a už se to nemůže vrátit."
"Dobře, pokusím se." usměji se chápavě. "Počkej," zadržím ho. "Do čaroděje se …můžu zamilovat?"
Pousměje se a klidným a milým hlasem odpoví. "Ano, do čaroděje můžeš."
Po těchto slovech zmizí a když vyjdu na ulici, nestačím se divit, protože hodiny se neposunuly ani o minutu, ručičky jsou stále na stejném místě, jako před tím. Zavrtím hlavou.V jakém to jsem vlastně Světě?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Zkritizuj to, pls..........díky

<..:: klik ::..>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama